Pozdně historizující stavbu navrhl lichtenštejnský dvorní architekt Karl Weinbrenner v květnu roku 1900 jako obytný dům pro závodního lékaře a hlavního účetního Poštorenských keramických závodů (PKZ). Ačkoli mnohé zdroje uvádějí, že se vila stavěla mezi lety 1908-1909, byla nejspíš zbudována už v letech 1901-1902.
Do roku 1920 byl coby majitel veden kníže Jan II. z Lichtenštejna. Poté, co kníže v témže roce PKZ prodal, spolu s nimi přešla z knížecího držení do soukromého vlastnictví i vila.
V roce 1921 se v domě nacházelo 5 bytů. Kromě obecního a závodního lékaře PKZ dr. Vladimíra Schustera a jeho rodiny, tam s rodinou bydlel poštorenský poštmistr Pietsch - pošta se nacházela hned vedle v červené škole. Byty tam měli také tři poštorenští učitelé.
Ve vlastnictví PKZ vila zůstala do srpna 1924, kdy ji koupili syn Aloise Havlíčka Rudolf Havlíček a jeho budoucí žena Ludmila Placáková. Rudolf si na investici vypůjčil ve filiálce Americko-slovenské banky v Malackách, kde pracoval jeho bratr Otto Havlíček. Jelikož Rudolf převzal otcův velkoobchod s vínem, koupil rovněž sousední objekt bývalé knížecí pálenice (pivovaru) č. p. 56 s velkými sklepy. Rudolf Havlíček ovšem nebyl schopen své dluhy umořovat, a tak třípatrová vila roku 1934 propadla bance. Po roce 1948 přešla do vlastnictví státu a v roce 1950 ji získal ONV Břeclav pod podmínkou, že v místě zřídí zdravotnické zařízení.
Funkci zdravotního střediska impozantní budova plnila až do roku 2010. Následujících deset let byla vila nevyužitá. K plánovanému vybudování bytů nebo domova seniorů nedošlo.
Havlíčkovu vilu vlastní Monika a Jan Vintrlíkovi, kteří tímto navazují na odkaz Moničina otce, "továrníka" a milovníka kultury Jana Maděřiče, který vilu v roce 2017 koupil.
Od roku 2020 vilu spravuje nadační fond Moravská krása. V červnu 2021 ji slavnostním aktem pojmenoval na Havlíčkovu vilu k poctě Aloisi Havlíčkovi. Memorandum o pojmenování podepsal jeho vnuk, Poštoran Leo Havlíček.
V létě 2021 interiéry vily pod dohledem architektky Heleny Dařbujánové prošly citlivou renovací tak, aby byly odstraněny nepatřičné zásahy z minulých let a přitom vynikl genius loci této impozantní stavby. Havlíčkova vila byla veřejnosti slavnostně otevřena v říjnu 2021.
Havlíčkova vila je pozoruhodná jak historicky, tak památkově. Z architektonického hlediska se fasády domu chlubí cennou výzdobu z červených cihel z místní lichtenštejnské cihelny. Střechu tvoří původní pálené střešní tašky a v interiéru se nachází spoustu původních stavebních detailů – ústřední arkádové schodiště, výplně okenních a části dveřních otvorů nebo dobová dlažba. Vedle je sklepení a nechybí prostorná zahrada.
výstavba
majitelem kníže Jan II. z Lichtenštejna
ve vlastnictví Poštorenských keramických závodů
vilu kupuje Rudolf Havlíček (syn Aloise Havlíčka)
vila propadá bance
vilu vlastní stát
vilu získává ONV Břeclav
funguje jako zdravotní středisko
vila zůstává nevyužitá
ve správě nadačního fondu Moravská krása
memorandem pojmenována Havlíčkova vila
slavnostní otevření jako galerie a místa pro setkávání
otevření Havlíčkovy kavárny